Bruslení na tenkém ledě. Jak poznat bezpečný led na rybníce

Zima přináší první mrazíky a zamrzlé rybníky se stávají jevištěm pod otevřeným nebem pro bruslaře a hokejové nadšence. Pozor, ale na bezpečnost. Jedna noc pod nulou ještě neznamená, že se na rybníce, jezeře nebo jiné vodní ploše, vytvořil dostatečně silný led. Ne nadarmo se přísloví „chodit po tenkém ledě“ spojuje s hazardujícím chováním. Prozradíme ti proto, jaké by mělo být počasí a jak by měl vypadat led, aby bylo bruslení na rybníce bezpečné.

Na zamrzlou vodní plochu nikdy nevstupuj sám.

Všudypřítomné riziko

Než se pustíme do podrobností, je nutné si uvědomit, že žádná ledová plocha není stoprocentně bezpečná. Bez ohledu na tloušťku ledu nebo barvu je nepředvídatelnost rizikem zamrzlých vodních ploch.

Dávej si pozor například na plochy, které zamrzly, rozmrzly a znovu zmrzly. Před vstupem na led vždy upřednostni bezpečnost a pamatuj - jediný skutečně bezpečný led je na kluzišti.

Jak poznat kvalitní led

Proces tvorby ledu ovlivňuje několik faktorů, včetně teploty, vodních proudů, větru, sněhové pokrývky a dalších. Obvykle se po dvou až třech týdnech mrazivých teplot začne na místním rybníku nebo jezeře tvořit pevná ledová pokrývka. Tyto nízké teploty však nejsou jediným faktorem ovlivňujícím tvorbu ledu. Abys mohl o vstupu na zmrzlý rybník uvažovat, je dobré, pokud teplota alespoň 5 dní nevystoupá výš než na -5 °C. A to platí i pro denní teploty.

Kvalita ledu je klíčovým faktorem určujícím bezpečnost. Při kontrole ledu se zaměř na bubliny, zachycený sníh a praskliny. Důležitým ukazatelem kvality a pevnosti ledu je také jeho barva. Pevný modrý led je pevnější než bílá křehká vrstva, která značí přítomnost vzduchových kapes a dalších vad. Stojí za zmínku, že nový led je obecně pevnější než starý led.

Ověření tloušťky ledu

Po ujištění se o kvalitě povrchu ledové pokrývky je dalším krokem ověření její tloušťky. Nejtenčí vrstva ledu je vždy ve středu a na okrajích u břehu. Jakmile se přiblížíš ke středu vodní plochy, navrtej nebo vyřízni vzorky na více místech, protože voda nemusí nutně zamrzat rovnoměrně.

Obecně platí, že vrstva ledu tenčí než 7,6 cm je pro většinu lidí příliš tenká na to, aby po ní mohli byť jen chodit. Pro skupinu lidí na zimních bruslích nebo pro jízdu na sněžném skútru je ideální vrstva ledu o tloušťce minimálně 15 až 20 cm.

I při tlustší vrstvě ledu buď opatrný. Není od věci mít v dosahu záchranný kruh nebo plovací zařízení, kdyby se někdo propadl ledem a začal se topit. I proto je dalším základním pravidlem nevstupovat na zamrzlou plochu sám. Vždy, když vyrazíš na led, měj okolo sebe partu kamarádů. A rozhodně nikdy neriskuj. Pokud si nejsi jistý kvalitou ledu, raději zůstaň na břehu. Pamatuj, že je lepší být v bezpečí, než později litovat.

Jediný stoprocentně bezpečný led je na kluzištích.

Co dělat, když dojde k nejhoršímu

Podle kanadského Červeného kříže je nejlepší zachraňovat propadlou osobu ze břehu, nikoli z ledu. Led je totiž pravděpodobně narušený a mohl by se propadnout i pod zachráncem.

I když nebudeš mít s sebou záchranné kruhy apod., rozhodně si vždy na břeh připrav dlouhou tyč nebo dlouhý, bytelný klacek. Děti by pak měly chodit na led jen v přítomnosti dohledu dospělé osoby.

1. Zavolej o pomoc.
2. Snaž se uklidnit a popadnout dech.
3. Pokus se otočit směrem, kudy jsi na led přišel. Bude tam stabilnější.
4. Snaž se kopáním nohama vytáhnout na led bez většího tlaku na zlomený led.
5. Zůstaň v horizontální poloze (vleže) a plaz se po ledě směrem k břehu.
6. Nikdy nevstávej, vleže lépe rozložíš váhu.

Věříme, že tyto body nebudeš muset nikdy použít, ale je dobré je před vstupem na zmrzlou vodní plochu znát.