Někdy stačí pár metrů a jízda se změní. Z hladkého asfaltu do kostek, z jistoty do nejistoty. Co s tím, když nechceš zpomalit, ale ani spadnout?
Výmoly, kořeny, dlažba, zatáčky. Stačí chvíle nepozornosti a jízda se může změnit v boj o balanc. Ukážeme ti, jak zvládnout nerovnosti v pohodě bez pádu, bez stresu a s úsměvem.
Jízda na koloběžce není jen o síle v nohou, ale taky o očích. Kdo umí číst terén, ten si ušetří nejeden zádrhel. Dlažební kostky, praskliny, kořeny nebo štěrk – každá změna povrchu má vliv na to, jak se koloběžka chová. A právě proto hraje zásadní roli to, co máš pod sebou.
Koloběžky s užšími a hladkými plášti (typicky silniční modely) letí jako střela po asfaltu. Ale stačí kamínek nebo díra a už to může drncat.
Naopak širší pláště, které najdeš spíš u terénních nebo univerzálnějších koloběžek, mají lepší grip a umí otřesy pohltit. Do přírody nebo na rozbité cesty jsou jako dělané.
Stejně důležitá je ale i výška stupátka nad zemí – tzv. světlá výška. Možná jsi o tom nikdy nepřemýšlel, ale hraje to větší roli, než se zdá.
Správná volba? Záleží na tom, kde jezdíš a co ti sedí víc: rychlost a plynulost ve městě, nebo jistota a komfort v terénu.
Zatáčky jsou místo, kde se nejčastěji ztrácí rovnováha. A taky kde ji můžeš skvěle využít. Klíčem je brzdit včas a držet těžiště tam, kde ho potřebuješ.
Než do zatáčky vjedeš, zpomal. A brzdi s citem – hlavně přední brzdou. Zadní slouží spíš na jemné korekce. Když to přeženeš se zadní, můžeš snadno poslat zadní kolečko do smyku. A to na kostkách nebo štěrku nechceš.
Pokud máš koloběžku s nízkým stupátkem nebo speciálním zkosením (např. některé modely Yedoo Alloy), zvládneš zatáčku projet rychleji a víc nakloněný. Ale i tak buď připravený korigovat rovnováhu nohama.
Menší výmoly, praskliny v asfaltu nebo kamínky většinou koloběžka zvládne. Ale ty musíš vědět, jak na ně zareagovat. Tady máš 3 základní pravidla, která ti pomůžou zůstat na stupátku:
Když najedeš na kořen nebo obrubník, nakloň se lehce dozadu – jako bys chtěl sednout na zadní kolečko. Tím odlehčíš předek a snížíš riziko, že se sekne.
Rychlost je super, dokud tě něco nevyhodí z rovnováhy. Když vidíš hrbol, uber a připrav se. V pomalejším tempu máš koloběžku víc pod kontrolou.
Jestli si nejsi jistý, že to dáš, radši seskoč a překážku obejdi. Sekunda navíc je lepší než naražené koleno nebo ohnutý ráfek.
Pokud jezdíš hlavně po lesních cestách, štěrku nebo polňačkách, můžeš koloběžku upravit tak, aby zvládala terén ještě líp. Stačí jí zvednout břicho o pár centimetrů – tedy zvýšit světlou výšku.
Vyšší světlá výška ti pomůže překonat výmoly, kořeny nebo vyjeté koleje bez škrtání o zem. Jen počítej s tím, že odraz bude o chlup náročnější – při každém kroku půjdeš víc do podřepu. Ale nohy si zvyknou.
Když jedeš přes nerovnosti, neztuhni jako prkno. Zůstaň uvolněný, kolena měj lehce pokrčená, lokty pružné. Koloběžka pak může pod tebou pracovat a neztratíš kontakt s povrchem.
Napjaté tělo zhoršuje tvoji schopnost reagovat. Místo ladného přejezdu z tebe bude rozklepaný panák. Soustřeď se na plynulost. Před překážkou vnímej terén, rozlož váhu podle potřeby a dej řídítkům volnost. Jako když sjíždíš vlnu – žádný křečák, jen cit a rytmus.
Nerovnosti a překážky nejsou problém, když víš, jak na ně. Nauč se číst terén, zpomal tam, kde je třeba, a uprav si koloběžku podle toho, kudy nejčastěji jezdíš.
Koloběžka ti toho zvládne víc, než si myslíš. Stačí jí trochu pomoct a jízda bude plynulá jak po másle.
Všechna práva vyhrazena, © 2002–2025 Sportega s.r.o.